Srpnový přechod Nízkých Tater

Srpnový přechod Nízkých Tater

Turistický oddíl Nezmaři přešel v plné polní Nízké Tatry

Nezmaři a Nízké Tatry patří k sobě, první přechody oddílu se uskutečnily již v letech 1973-1974, na tradici jsme se rozhodli letos navázat. Nezmaří jednotka vyrazila ve čtvrtek 13.8. ráno v počtu 25 osob z Bílovce v plné polní, na zádech si nesla stany, vařiče i jídlo. Cesta vlakem z Bílovce proběhla jak měla, z Liptovského Mikuláše nás do sedla Čertovica vyvezl autobus, který kvůli nám SAD Zvolen dokonce posílil, děkujeme :). Už po pár metrech cesty do sjezdovky nás uvítalo proměnlivé horské počasí a všichni vytasili pláštěnky. Na vrchu Rovienky déšť ustal, obloha se rozestoupila a nám se naskytl pohled na protější majestátní pohoří Vysokých Tater. Pokračovali jsme dále na krásnou chatu M.R. Štefánika, kde jsme měli v plánu přenocovat, táboření v této oblasti není povoleno.
Ráno jsme si pochutnali na snídani, rozloučili se s milými chataři a vyrazili na nejvyšší vrchol Nízkých Tater Ďumbier. Druhý nejvyšší vrchol Chopok byl co by kamenem dohodil, na Kamenné chatě pod vrcholem jsme zvládli polévku a vydali se na krásnou hřebenovou cestu. V dálce byly vidět mraky a tak jsme spěchali pod hřeben k útulně Ďurková, kde jsme postavili stany. Vyšlo nám to prakticky na sekundu, po zatlučení posledního kolíku se spustil hustý déšť. S vařením večeře jsme začali hned, jak to déšť povolil, mezitím jsme se sázeli, jestli se další dešťové mračno z údolí rozbije o protější štít Žiarské hory. Štít nezklamal a my jsme se mohli v klidu najíst. Předpověď na další den slibovala odpolední bouřky, a nás čekalo 18 km s plnou polní, takže jsme neotáleli s návštěvou spacáku a nastavili budíček na 5 ráno.
Po probuzení a snídani jsme vyšli zpátky na hřeben, oddíl včetně nejmenších šlapal jako hodinky, možná k tomu pomohlo rozdávání sušeného ovoce a sladkého, o které se děti ochotně dělily. Na naše poslední tábořiště na Hiadelském sedle jsme dorazili v dobrém čase po poledni, stihli jsme i opalovačku a vykoupání ve studánce. Odpolední déšť jsme přečkali ve stanech a večer rozdělali táborák. Malý Vojta se ujal večerní zábavy, která spočívala ve vymýšlení úkolů pro ostatní, měl tendenci posílat vedoucí vybíhat krpál Kozího chrbátu, asi nějaké nevyřízené účty :).
Poslední den nás čekal sestup do Donoval a cesta domů přes Ružomberok. Jsme na oddíl moc pyšní, všichni to zvládli na jedničku, s dobrou náladou a vzájemnou podporou. Odnášíme si z Nízkých Tater skvělé zážitky a v oddíle se nám objevily požadavky na přechod Vysokých Tater, tak uvidíme, co s tím příští rok uděláme 🙂

Za vedoucí oddílu Nezmaři Jiří Hruška